V prosinci jsme se na Mrtváku sjeli na ukončení potápěčské sezóny i nepovedeného roku 2020. Překvapivě jsme se sjeli v hojném počtu, protože po neustálých omezeních jsme s těšili na přírodu, čerstvý vzduch a kamarády. V noci mrzlo. I když okolní rybníky zamrzlé nebyly, lom nás přivítal 2 cm tlustým ledem. Na ponor se těšili 3 (4) mušketýři – Ivča, Libor, Honza a Ráďa. Vše probíhalo dle zaběhaných postupů. A+V začali vymatat džugec z boudy, plkači rozdělali oheň a mušketýři začali s přípravami na ponor. Ráďa si vše donesl z auta a začal sestavovat výstroj. Tu se ozvala rááána! A nebylo to šáňo! Tento zvuk nemá žádný potápěč rád! Praskla mu hadice k inflátoru. Díra jako do pr…ase! Hned dostal nabídky od přicmrndávačů, že může jít šnorchlovat. Asi 2 vteřiny o tom uvažoval, ale při pohledu na souvislý led, je zavrhnul. Zklamaně tedy odnesl zase výstroj do auta a připojil se k přicmrndávačům. Opravdu 3 mušketýři šli na ponor. Prolámali led kolem schodů a zahájili ponor. Mezitím si plkači na ohni opékali buřty, špekáčky, steaky, chleby, rohlíky… K tomu se rozlévalo, co přišlo pod ruku – rum, kontušovka a … vanilková. Daniela oznámila i radostnou zprávu, že příští rok bude Bobíků víc. Gratulujeme! Pak už ILH ukončili ponor. Viditelnost byla asi 2 m, čas ponoru 40 min. Chlapci se převlékli a už se těšili na opečené dobroty. Proběhlo i každoroční focení . Pozdravili jsme telefonicky Pavla v nemocnici. ,, Pavle, přejeme Ti brzké a zdárné uzdravení!”
